Hlavní strana » Letiště » Letiště Karlovy Vary
Letiště Karlovy Vary
Letiště Karlovy Vary prošlo od roku 1989 celou řadou dílčích rekonstrukcí a stalo se vyhledávaným regionálním mezinárodním letištěm. Jeho význam postupně narůstá, a proto jeho služeb využívá stále více klientů.
Na této stránce Vám přinášíme celou řadu informací o samotném letišti, o tom, jak se na letiště dostat, kde parkovat a máte zde také možnost zobrazit si zájezdy s odletem z karlovarského letiště.
Doprava na/z letiště Karlovy Vary
Automobilem
Ze silnice č. 6 (E48) odbočíte u golfového hřiště směrem na Olšová Vrata a Kolovou. V obci Olšová Vrata pojedete doprava směrem na Kolovou. Na první křižovatce odbočíte vlevo a dojedete až k letišti.
Plánek příjezdové trasy k letišti Karlovy Vary si můžete prohlédnout i na našem webu.
Parkování na letišti Karlovy Vary
Krátkodobé i dlouhodobé parkování na vyznačených parkovištích je zcela zdarma. Parkoviště však nejsou hlídána.
Více o letišti Karlovy Vary
Založení letiště u lázeňského města Karlovy Vary bylo vyvoláno rozvojem letectví a civilní letecké dopravy u nás v počátku 20. let. Městská rada již v roce 1925 správně odhadla nezbytnost leteckého spojení s ostatními městy u nás i v zahraničí. V součinnosti s městskou radou Mariánských Lázní, kde se v té době rovněž rozhodovalo o založení letiště, byl předložen záměr leteckého spojení mezi Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary, Chemnitzem, Lipskem a Berlínem. V Mariánských Lázních byla situace s vybudováním letiště vyřešena rychleji. V místě katastru obce Skláře již v roce 1926 firma Avia, zaregistrovaná jako M. Bondy a spol. Praha, zahájila leteckou dopravu mezi Mariánskými Lázněmi a Prahou.
Karlovy Vary až do roku 1927 vyhledávaly nejvhodnější lokalitu pro letiště v blízkosti města. Po zhodnocení v úvahu přicházejících lokalit, mimo jiné i ve Dvorech, padla volba na území katastru Olšová Vrata. Po výkupu pozemku a majetkoprávním vypořádání převzalo v roce 1929 z pověření čs. státu ministerstvo veřejných prací zajištění dalších přípravných prací na výstavbu letiště v hodnotě převyšující milion korun. Letištní pláň byla odvodněna, zrekultivována a na jaře téhož roku oseta travou. Holá letištní plocha ve tvaru lichoběžníka měla celkovou rozlohu 40 ha, bez letištních objektů. Až v roce 1930 byl předložen projekt hangáru, jehož autorem byl akademik Stanislav Bechyně. Studii odbavovací budovy zpracoval architekt Rudolf Weise z Karlových Varů. Z neznámých důvodů nebyly návrhy přijaty. V říjnu roku 1931 byla zpracováním nového projektu pověřena pražská firma ing. Jana Blažka. Pozdější výstavbu řídil ing. Antonín Brebera, stavební dozor vykonal ing. František Solveter. Nové objekty byly uvedeny do provozu v roce 1933. Hlavni odbavovací budova a další objekty byly na tehdejší poměry dostatečně kapacitní s dokonalou architekturou, kterou obdivujeme dodnes. Letecký provoz začal v provizorních podmínkách již 15. května 1931 na trati Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary. Od té doby se slibně rozvíjel. V roce 1936 bylo letiště Karlovy Vary - Olšová Vrata dokonce zařazeno do sítě evropských letišť s návazností na spojení z Prahy do Amsterodamu, Berlína, Bělehradu, Budapešti, Vídně a dalších měst. V letech 1937-1938 mělo město karlovarské letiště spojení s 11 městy v naší republice. Ve válečných letech okupovala letiště stíhací pilotní škola Luftwaffe. Letiště bylo válečnými události vážně poškozeno. Po válce se veškeré úsilí zaměřilo na jeho rychlé zprovoznění, provoz byl obnoven již v roce 1946.
Poválečným nadšením ožívalo i karlovarské letiště, které bylo válečnými událostmi vážně poškozeno. Proto došlo pouze k nejnutnějším opravám a k záchraně odbavovací budovy, hangáru a travnaté plochy, která sloužila provozu až do doby nástupu náročnějších typů letadel. Poválečný provoz letiště byl obnoven v roce 1946 sezónní linkou Praha - Karlovy Vary - Praha letadly typu Ju-52, Siebel 204 a později DC-3.
Od roku 1952 nastává v rozvoji karlovarského letiště nová éra. Byla zahájena výstavba vzletové a přistávací dráhy s cementobetonovým krytem v délce 2150 m, včetně pojezdové dráhy. Postupně byla rozšířena odbavovací plocha, provedeny generální opravy letištních objektů, příjezdové komunikace apod. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou. Tyto práce se vyznačovaly intenzívním tempem, takže 15. října 1960 již mohl být obnoven provoz.
Letiště mělo spojení s Brnem, Ostravou a Košicemi, Berlínem (Schönefeld) a nepravidelnými linkami s Vídní. Nosným typem letadla byl Iljušin Il-14. V roce 1965 vybudovali pracovníci letiště vlastními silami radiomaják na kopci u Stružné. Od téhož roku byl zahájen celoroční provoz. Poměrně velký počet přepravovaných cestujících a zájem o leteckou přepravu si vyžádal otevřeni cestovní kanceláře ve městě. V roce 1967 byl dosažen do té doby největší počet přepravovaných cestujících - 47 tisíc. Špičkovým obdobím v historii letiště byl rok 1978. Denně se provozovalo šest pravidelných leteckých spojů, z nichž čtyři spojovaly lázeňské město s Moravou a Slovenskem. V obou směrech bylo odbaveno 50 tisíc cestujících. Státní opatření směřující k úspoře pohonných hmot a prudký nárůst cen letenek zapříčinily v následujícím roce citelný pokles zájmu o cestování letadly. Na letišti Karlovy Vary klesl provoz o 74% a nakonec byl zastaven. V té době s dokonce zvažovala otázka jeho dalšího provozováni jako civilního dopravního letiště. Od roku 1981 byl udržován pouze sezónní (letní) provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s možností tranzitu.
Přes veškeré omezeni leteckého provozu v důsledku poklesu zájmu o leteckou přepravu si řada pracovníků civilního letectví uvědomovala nedozírné a těžko obnovitelně škody, které by vznikly zrušením letiště a pevně věřila v obnovení provozu. Nakonec se podařilo v letech 1984-1985 dokonce zrealizovat cemenobetonový kryt vzletové a přistávací dráhy asfaltobetonovým kobercem v rámci její kompletní opravy. Od roku 1989 má letiště opět statut mezinárodního letiště. Postupně jsou vytvářeny podmínky pro širší využívání jeho kapacity, tím spíše, že se postupně realizovaly doplňující investice. Například byl vybudován světelný a radionavigační systém pro zajištění bezpečnosti letového provozu vzhledem k okolnímu členitému terénu, objekt pro záchrannou a požární službu, trafostanici s náhradním zdrojem elektrické energie, nový kabelový přívod apod. Byla rovněž rekonstruována odbavovací budova a pracoviště řízeni letového provozu, takže letiště má z hlediska vybavenosti všechny podmínky pro rozvoj letecké dopravy. Vždyť jeho výhodná poloha, technický stav, malá vzdálenost od města, význam v regionu, blízkosti hranic se sousedními státy a řada dalších pozitiv vytváří reálné možnosti jak pro nepravidelný i pravidelný provoz, tak pro soukromou i obchodní klientelu vlastnící obchodní soukromá a sportovní letadla, která zde mají ideální provozní podmínky a servis. Lze oprávněně očekávat, že provoz na karlovarském letišti nebude stagnovat.
Zdroj: Letiště Karlovy Vary s.r.o., www.airport-k-vary.cz
Neztrácejte čas obíháním cestovních kanceláří a vyřizováním smluv - vše se dá zařídit z tepla domova na ZájezdechONLINE! Cestovní smlouvu Vám můžeme poslat elektronicky nebo poštou a Vy ji pak můžete zaplatit bankovním převodem, v hotovosti v bance nebo třeba na poště!