Vzhledem k občasnému výskytu teroristických útoků, které nelze ani nadále vyloučit, se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti při pobytu v místech s vyšší koncentrací osob, zejména na turisticky frekventovaných místech, a v případě nenadálé situace respektovat pokyny místních úřadů. Před cestou do oblasti východního a jihovýchodního Turecka doporučujeme před cestou pečlivě zvážit specifika a zvýšená rizika této oblasti. Doporučujeme, aby občané ČR, pokud se do této části země rozhodnou cestovat, o své cestě předem informovali ZÚ Ankara nebo GK Istanbul, vyhýbali se cestování v noci, při projíždění kontrolních stanovišť armády nebo četnictva se chovali klidně a ukázněně a respektovali pokyny místních orgánů. Některé silnice mohou být uzavřeny armádou. Dále se nedoporučuje vyhovět žádostem místních obyvatel o vyvezení různých balíčků, filmů, dopisů atd. Pokud by takováto zásilka byla u turisty nalezena a měla jakoukoliv souvislost s teroristickými organizacemi, hrozí poměrně vysoký trest.
V ostatních částech Turecka nejsou problémy s osobní bezpečností. Mimo turistická letoviska a velká města je třeba počítat s možností, že samotná žena vzbudí pozornost. Pokud se mimo tyto oblasti, zejména na venkově, prochází sama (nebo v doprovodu jiné ženy) po ulici, nemůže se divit případným potížím.
Bezpečnostní situace je srovnatelná s Evropou. Přepadení jsou v Turecku méně častá, než v západních zemích. Drobná kriminalita (krádeže osobních věcí z hotelových pokojů, vykrádání aut, podvody) je v hlavních turistických oblastech poměrně častá, vyskytují se i případy znásilnění. Rozhodně tedy nelze doporučit nocování pod širým nebem nebo ponechávání osobních věcí na nestřežených místech.
Klimatické podmínky v Turecku jsou zejména v letních měsících relativně náročné. Doporučujeme hodně pít, aby bylo zabráněno dehydrataci. Také je třeba s potravou přijímat dostatek soli, protože zvýšeným pocením se z těla odplavují minerály a jejich nedostatek může při dlouhodobém pobytu vést k pocitům slabosti, závratím a mdlobám. Mnoho návštěvníků má také zkušenosti se slabším typem průjmů, který vzniká obvykle vlivem klimatických a stravovacích změn.
Turecko se po regionu jihovýchodní Asie stalo první evropskou zemí, kde se objevila ptačí chřipka u člověka. V současné době se zdá, že je tato nákaza v zemi pod kontrolou. Doporučujeme nicméně českým občanům, aby při svých cestách do Turecka dodržovali základní hygienická pravidla, nekonzumovali tepelně nedostatečně zpracované drůbeží maso a vejce, vyhýbali se jakémukoliv styku s živou, nemocnou, popř. mrtvou drůbeží, vyvarovali se kontaktu s plochami a místy, jež by mohly být kontaminovány drůbežím trusem a výkaly, včetně ptačích trhů a drůbežích farem.
Setkání s hady nebo škorpióny bývají v Turecku vzácná a jako většina zvířat i tito živočichové útočí pouze pokud se cítí být ohroženi. V Turecku jsou poměrně často na ulicích volně se pohybující psi.
Turecko patří mezi země s největším počtem dopravních nehod a nejvyšší úmrtností. Proto doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost ostatním účastníkům silničního provozu. Dopravní předpisy jsou obdobné těm v ČR, v praxi se však nedodržují. Velmi ostražití by měli být chodci, protože v Turecku je uplatňováno „pravidlo absolutní přednosti motorového vozidla“. Při řízení automobilu doporučujeme také zohlednit některá další specifika zdejšího dopravního provozu: o své přítomnosti dává řidič ostatním na vědomí zejména troubením, použití světelné signalizace neznamená dávání přednosti ale právě naopak. Pokud řidič před vámi signalizuje levým blinkrem, nemusí to znamenat pouze jeho odbočení vlevo, ale také vám tímto způsobem může dávat najevo, že jej lze předjet.
Turci jsou všeobecně lidé velmi vstřícní a přátelští vůči cizincům. Chovají-li se vůči nim někdy jinak, pak je to většinou jen reakce na někdy povýšenecký až arogantní přístup cizinců. Přátelský postoj a pozitivní přístup je důležitým předpokladem pro navázání dobrých kontaktů. Dále doporučujeme nepodceňovat kulturní odlišnosti islámu a respektovat velkou úctu, která je v Turecké republice spojována se státními symboly (např. státní vlajka a obrazy a sochy zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka).