Politická situace je stále ovlivňována traumaty z válečných let 1992-1995. Proto si nadále udržuje značný podíl na správě země Úřad vysokého představitele (OHR), vybavený rozsáhlými pravomocemi (podrobněji viz souhrnná teritoriální zpráva).
Průměrná životní úroveň je výrazně nižší než v ČR. Mzda se průměrně pohybuje mezi 200 a 250 EUR, přičemž ceny spotřebního zboží jsou asi o 30% vyšší než v ČR. Vysokou nezaměstnanost (oficiálně kolem 30%, neoficiálně až 40%, regionálně i více) zmírňuje rozsáhlá šedá ekonomika. Těžký život mají zejména lidé v důchodovém věku (penze obvykle do 120 eur) a rodiny s malými dětmi.
Aktuální bezpečnostní situace je až na občasné incidenty s nacionálním pozadím (kamenování náboženských staveb, násilí na stadiónech) klidná. Projevy násilí se týkají převážně vracejících se minoritních uprchlíků, nebo mají vazbu na podezření z válečných zločinů či organizovaný zločin. Úroveň obecné kriminality (kapesní krádeže, krádeže aut, loupeže) je v hlavním městě Sarajevu zhruba srovnatelná s Prahou, ve zbytku země je nižší než v ČR, i když má podle statistik stoupající tendenci. Všudypřítomná válečná traumata nicméně dlouhodobě udržují výrazně vyšší latentní úroveň násilí než v ČR.
Nebezpečí představují zaminované prostory. Nelze s určitostí říci, jak rozsáhlá jsou v současné době minová pole v BaH. Zpráva UNDP (United Nations Development Programe) uvádí 11 % území BaH s vysokých rizikem výskytu min, blíže včetně aktuální mapy viz: www.bhmac.org. Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest.
Upozorňujeme rovněž na nevyhovující propustnost a stav komunikací. V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Často se projíždí hornatými terény. V případě průjezdu k Jadranskému moři je nutno počítat s několika neosvětlenými tunely (zde se situace v poslední době rychle zlepšuje), místy s výmoly ve vozovce a (především v pátek a v neděli odpoledne v letní sezóně), s kolonami aut, které se tvoří na hlavních trasách vedoucích k moři (obzvlášť dlouhé bývá čekání na výjezdu ze Sarajeva směrem na Mostar).
Nadále přetrvávají problémy s dodržováním hygienických pravidel. S “černými skládkami“ a pohozenými odpadky se návštěvníci mohou setkat nejen v přírodě, ale i ve městech. S výjimkou Sarajeva, které je pitnou vodou zásobováno z kvalitních podzemních pramenů, doporučujeme turistům, aby pili spíše balenou vodu a nápoje, kterých je v místních obchodech poměrně velký výběr, a aby nenakupovali maso a mléčné výrobky na tržištích, kde tyto produkty nejsou uloženy v chladících či mrazících boxech. Profylaktická kontrola kvality balených potravin je však v BaH na velice dobré úrovni. Naproti tomu je v BaH velký výskyt volně pobíhajících psů a koček, kteří by potenciálně mohli být nositeli různých druhů nákaz a nemocí.
Sarajevo se chlubí pověstí „historického místa styku čtyř náboženství“ (katolictví, islámu, pravoslaví a judaismu), ale dnešní populace města (s výjimkou tzv. Východního Sarajeva, osídleného převážně pravoslavnými Srby) je z více než 80% muslimská. Jde v drtivé většině o příslušníky liberálního směru islámu. V Sarajevu i dalších městech lze běžně potkat šátkem zahalené ženy všeho věku (zejména v pátek, kdy se v mešitách konají společné modlitby), závoj přes obličej jich ale nosí minimálně. Společné pravidelné modlitby mají malou účast (týká se i zdejších křesťanů), alkohol se nabízí ve stejné míře jako v ČR, restaurace zůstávají otevřeny a jsou navštěvovány i během postního měsíce (ramadánu). Vepřové maso lze sehnat jen v největších supermarketech nebo ve Východním Sarajevu, osídleném Srby. V poválečné době se sice aktivizují i fundamentalistické proudy, avšak zastoupení jejich vyznavačů v populaci i vliv na společnost jsou zatím zanedbatelné. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45%, pravoslavných křesťanů (tj. Srbů) asi 35%, katolíků (tj. Chorvatů) asi 15%. Vzájemné tenze mezi vyznavači různých náboženství jsou všudypřítomné, avšak v posledních letech se jen vzácně a krátkodobě vyhrocují. Jsou spojené s etnickou identitou, a tak se nijak netýkají cizinců v zemi usazených či krátkodobých návštěvníků jakéhokoli vyznání. Náboženské zvyky cizinců, nejsou-li dávány najevo okázale, jsou všemi komunitami tolerovány
Charakteristikou obyvatel BaH je především otevřenost, družnost a pohostinnost. Ta ovšem může dosahovat míry, námi vnímané jako obtěžování a zásah do soukromí. Zvaní na kávu či rakiji lze jen těžko odmítnout, máme-li zůstat zdvořilí (platí zejména pro muže). Vnímání času je volné, dochvilnost a spolehlivost ve vztahu k danému slovu nepříliš vysoká. Další místní zvyklosti, vážící se k obchodním kontaktům a jednáním, jsou podrobně zpracovány v souhrnné teritoriální informaci.
Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR. Cena mléka se pohybuje kolem 1,5 BAM/l, masa kolem 12-18 BAM/kg, chleba kolem 0,5 BAM/kus, benzínu kolem 1,6 BAM/l, cigaret kolem 1 - 3 BAM. Ceny ovoce a zeleniny jsou v sezóně relativně nízké.
Zastupitelský úřad ČR - se nachází se ve čtvrti Bistrik, naproti historického jádra města (přes řeku Miljacku), poblíž městského pivovaru (Sarajevska pivara) a katolického kostela s františkánským klášterem sv. Antonína Paduánského (sv. Ante), cca. 300 metrů od tramvajových zastávek linek č. 1,3,5 a 7 „Latinska Čuprija“ či „Vijećnica“.
Doplňující turistické informace:
Turistická infrastruktura na území BaH byla silně poškozena v důsledku válečných událostí v letech 1992-1995 a na její obnovu chybí prostředky, nicméně cestovní ruch se v poslední době čile rozvíjí, čehož je důkazem stále větší počet zahraničních turistů, kteří navštěvují BaH.
Turistickými cíli s dostatečnými ubytovacími kapacitami jsou hlavní město Sarajevo, letovisko Neum - jediný přístup BaH k mořskému pobřeží, historické město Mostar a Medjugorje jakožto katolické poutní místo. Sarajevo a Mostar rovněž nabízejí dostatek ubytovacích i doprovodných kapacit pro turisty, historických pamětihodností, zejména sakrální architektury islámské, katolické, pravoslavné a židovské v jedinečné symbióze. Další historické památky, kterým však již většinou chybí turistická infrastruktura, zahrnují hrady a města Počitelj, Višegrad, Jajce, Doboj, Bihač, Travnik, Stolac s největším počtem středověkých tzv. bogomilských hrobů (naleziště Radimilja).
V zimě skýtají hory v okolí Sarajeva kvalitní podmínky pro lyžování. Sjezdové i běžecké areály, na kterých probíhaly zimní olympijské hry 1984, jsou stále v provozu (střediska Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašič a Čvrsnica). Úprava tratí a ostatní služby jsou na nižší úrovni než v ČR, střediska nebývají však přeplněná. Ceny jsou srovnatelné. Pro kanoistiku, rafting či sportovní rybaření v letním období jsou vhodné řeky Drina, Una, Vrbas a Neretva. Lesy nabízejí mnoho příležitostí k organizovanému lovu a odpočinek slibují i lázně Ilidža, Fojnica, Kiseljak, Teslič, Tuzla, Višegrad a Olovo a jejich termální i studené prameny a léčebné procedury.
Podmínky pro cykloturistiku nejsou příliš dobré, hlavní silnice jsou silně frekventované se spoustou neosvětlených tunelů, vedlejší silnice zase postrádají asfaltový pokryv a jakékoli značení, kvalitní podrobné mapy neexistují, i automapy cizího původu (např. Freytag&Bernd 1:250 000) často zobrazují neexistující silnice a nesprávně udávají jména vesnic a jejich spojnice.
Přírodní památky na území BaH zahrnují národní parky Kozara, Sutjeska, Hutovo Blato (ptačí hnízdiště), prales Peručica, kaňony Rakitnice a Krušnice, vodopády, jeskyně a vyvěračky, typické pro krasovou oblast Hercegoviny, dále pak vodopády Kravice v blízkosti města Čapljina nedaleko hranic s Chorvatskem nebo vodopád Skakavac u Sarajeva. Za zhlédnutí stojí i prameny řeky Buny blízko města Blagaj.
Odpuzujícím jevem je však znečištění krajiny obaly a jinými odpadky a znečištění vodních toků odpadními vodami.
Rekreačních možností v běžném smyslu je v bezprostředním okolí Sarajeva málo. Nejbližší přírodní koupání nabízí Jablanické či Boračké jezero vzdálené 1,5 hodiny cesty autem, Jadranské moře a jeho plně turisticky vybavená letoviska i kempy (Dubrovník, Split, Makarská riviéra) je vzdáleno cca 4 hodiny cesty autem. V bezprostředním okolí Sarajeva i jinde v BaH existují skvělé možnosti pro horskou turistiku, avšak kvůli trvajícímu nebezpečí min je třeba chodit zásadně po zpevněných či viditelně používaných cestách, při pohybu mimo ně je nejlepší mít místního průvodce či alespoň jeho radu. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě.
Byly vydány tištění průvodci v angličtině, francouzštině (nakladatelství Hilary Bradt a Le Petit Futé) a srbochorvatštině, v češtině vyšel jen společný průvodce po horách BaH a Černé Hory v roce 2004 v nakladatelství SKY (Turistika a Hory Ostrava).
Cestování po BaH není právně nijak omezováno, s výjimkou vojenských základen mezinárodních sil EUFOR. Vlastní automobil je téměř nutností. Síť meziměstské veřejné dopravy je nedostačující a přeplněná, spojuje spolehlivě pouze větší města, do odlehlých míst zajíždí sporadicky. Železniční trati vedou jen do Záhřebu, Budapešti a přes Mostar do přístavu Ploče, frekvence vlaků a meziměstských autobusů je výrazně nižší než u nás (2-5x denně mezi největšími městy). Místní doprava v Sarajevu sestává z jediné tramvajové trati, čtyř linek trolejbusových a sítě městských a předměstských autobusů. Dopravní prostředky i silnice bývají v době špičky přeplněné. Síťová jízdenka stojí v Sarajevu: 75-95 centů (jednorázová), 25,- EUR (měsíční). K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil. Řízení v hustém sarajevském provozu, zejména v úzkých vedlejších uličkách ve svahu, bývá dosti náročné. Kázeň ostatních řidičů je o stupínek nižší než u nás, avšak výrazně lepší než v zemích Blízkého východu. Při delším pobytu je nezbytností zajištění garáže, neboť v noci často dochází k pokusům o vykradení aut stojících na ulicích. Ceny benzínu i nafty jsou o 10-15% nižší než v ČR.
V BaH nejsou běžně k dostání české noviny (nejblíže na chorvatském pobřeží na Makarské), ostatní zahraniční noviny a časopisy, kromě srbských a chorvatských, do Sarajeva přicházejí s několikadenním zpožděním. Lze se k nim ovšem dostat v podobě internetových vydání. Za zhruba stejné ceny jako v ČR, ale s výrazně pomalejším datovým přenosem je k dispozici vytáčené internetové připojení, postupně se rozšiřují služby ISDN a ADSL. Internetové kavárny nabízejí ve větších městech kapacitně kvalitní připojení za ceny okolo 1 EUR za hodinu. Knižní trh v BaH je v hlubokém útlumu, vlastních titulů vychází okolo 100 ročně (situace se postupně zlepšuje), ze zahraničních publikací jsou v největších knihkupectvích v Sarajevu k dostání nejvýznamnější světové bestsellery v angličtině a knihy srbských a chorvatských nakladatelství v místním jazyce. Chudá – co se týče novější produkce - je i nabídka veřejných knihoven.
Cesta autem z Prahy do Sarajeva trvá podle zvolené cesty, provozu na silnicích a hraničních přechodech mezi 14 a 16 hodinami čistého času. Používané, časově srovnatelné, trasy jsou v zásadě tři. První vede sice oklikou (1150 km oproti 980 při druhé variantě), ale zato s výjimkou 30 km ve Slovinsku a mezi Pohořelicemi a Vídní a úseku v BaH skoro stále po dálnicích: Praha – Brno – Vídeň - Štýrský Hradec – Šentilj – Maribor – Krapina – Záhřeb -Slavonski Brod – Doboj – Zenica - Sarajevo. V létě o víkendech bývají některé její úseky, zvláště průjezd Slovinskem, značně přetížené. Druhá trasa naopak dálnice obchází (tím se ušetří při jedné cestě asi 20 EUR na dálničních poplatcích): Praha – Brno - Bratislava- hraniční přechod Komárno či Rajka - dále po silnici E 17 vedoucí paralelně s novou maďarskou dálnicí na Moson – Györ - Székesfehérvár (odtud E 63) – Cece – Szekszárd –Moháč – Osijek - Slavonski Šamac – Doboj – Zenica - Sarajevo. V Maďarsku jsou kolem všech větších měst dobře značené obchvaty. Třetí cesta vede do Bratislavy a Rajky stejně, dále je před Mosoní odbočka na E 68, která se klikatí přes Sárvár, Szombathely, Körmend, Lenti a těsně před slovinskou hranicí odbočí na Letenye, kde je hraniční přechod do Chorvatska a ihned za ním začíná chorvatská dálnice. Dále přes Záhřeb a Slavonski Brod shodně s trasou 1.