Myanmar není v důsledku napjaté vnitropolitické situace a vlády vojenského režimu turisticky tak navštěvovaným státem, jako je tomu v případě Thajska a dalších států regionu, i když samotná země má dostatek atraktivních historických památek. Cizinci přijíždějící do země jsou prakticky na každém kroku pod dohledem policejních orgánů a možnosti jejich pohybu a cestování po zemi jsou z různých důvodů omezované. Rozhodně se v případě individuální turistiky doporučuje kontaktovat místní cestovní kanceláře. K cestě do Myanmaru lze použít pouze letecké spojení, není možné používat suchozemské hraniční přechody. Podle sdělení velvyslanectví Myanmaru v Bangkoku nelze k cestě do země použít ani soukromé vozidlo. Velice nebezpečný je pohyb v blízkosti thajsko -myanmarských hranic
Důležité je dodržovat základní hygienická pravidla a mít zásobu základních léků (proti průjmu, zvracení apod.). Při individuální turistice doporučujeme zajišťovat dopravu s předstihem a počítat s dostatečnou časovou rezervou pro návazné spoje.
V průběhu 11.–13. století existoval první barmský stát - království Pugam, které leželo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie. Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aung San Suu Kyi, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině. Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové a Kačjinové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě, a proto je mj. z tohoto důvodu Myanmar kritizován za porušování lidských práv.